Zpět

Šikana a obtěžování zaměstnanců na pracovišti

16.10.2018 Autor: Mgr. Marie Janšová Kategorie: Pracovní právo

Šikana na pracovišti je téma, o kterém se před pár lety ještě mnoho nemluvilo. Přesto se nejedná o žádnou novinku, která by se objevila v českém prostředí až v posledních letech či která by se snad objevila až s příchodem nadnárodních korporací na náš trh. V posledních letech se však mění povědomí o tom, že šikana v zaměstnání je jev nežádoucí a je možné se mu bránit. Z čeho zákaz šikany v pracovněprávních vztazích vyplývá, jaké povinnosti má v tomto ohledu zaměstnavatel a jaké jsou možnosti obrany zaměstnanců, to jsou hlavní otázky, na které hledá odpověď tento seriál.


Podle sociologického výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2015 má s různými formami šikany na pracovišti zkušenost až 23 % osob starších 15 let. Za nejčastější projevy šikany na pracovišti lze označit nedoceňování pracovního výkonu, zadávání nesmyslných pracovních úkolů a povinností neodpovídajících pracovní kvalifikaci, zesměšňování a pomlouvání postiženého v rámci pracovního kolektivu nebo neustálou kritiku práce.1 Podle výzkumu formy šikany více postihují ženy (27 %) než muže (19 %). Až 60 % postižených uvedlo, že jsou vystaveni bossingu, 25 % pak mobbingu, 15 % osob uvedlo obě formy současně.

Porozhlédneme-li se po české pracovněprávní regulaci, zjistíme, že zatímco zákaz diskriminace má svůj pevný základ v nejvyšších ústavních dokumentech, mezinárodních úmluvách a evropských předpisech a jeho regulaci jako nežádoucího jevu se věnuje i celý speciální právní předpis, šikana jako taková jednoznačné právní zakotvení nemá. Přestože máme k dispozici zákon č. 198/ /2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen „AntiDZ“ nebo „antidiskriminační zákon“), nenajdeme v žádném právním předpise termíny šikana, mobbing ani bossing. Už vůbec se nedočkáme jejich definice, a dokonce se nikde ani výslovně nedočteme, že by toto chování bylo nežádoucí či zakázané. I to může být důvodem obtížnějšího boje proti ní.

Šikana, mobbing, bossing a další nežádoucí projevy chování na pracovišti

Jako šikanu v širším slova smyslu je jistě možné označit, a často se to tak v běžné řeči i děje, v zásadě jakékoli cílevědomé a dlouhodobé, zejména psychické ubližování či obtěžování, které provádějí konkrétní osoby na pracovišti2. Může však jít o jakoukoli formu násilí. Šikana má mnoho forem a jen některé její formy bude možné právně zařadit pod právní instituty regulované právem výslovně. Takovým bude např. taková šikana, která bude spočívat v přímé či nepřímé diskriminaci či v obtěžování či sexuálním obtěžování, tak jak jsou tyto instituty definovány v antidiskriminačním právu (§ 2 – § 4 AntiDZ). Pokud však jde o jiné formy šikany, ty nejsou českým právem výslovně regulovány a právní prostředky ochrany osob postižených šikanou na pracovišti je tak nutné dovozovat z jiných ustanovení příslušných právních předpisů.

Jednou z častých forem šikany na pracovišti je mobbing. Tímto termínem se obecně označuje závadné chování v pracovním prostředí, charakteristické úmyslným, dlouhodobým a soustavným psychickým nebo fyzickým násilím páchaným na zaměstnanci ze strany jeho kolegů. Typicky mobbing může být např. zesměšňování, slovní urážky, naschvály, přehlížení přítomnosti oběti, neustálé umlčování oběti, chybné rady aj.3 Šikana v zaměstnání může spočívat i v bossingu, což je označení pro tentýž druh nežádoucího chování, páchaného však na zaměstnanci ze strany vedoucího. Vzhledem k nadřízenému postavení a s tím související vyšší škále možností šikany je tato forma šikany považována za nebezpečnější. Za bossing může být považováno kupř. přehnané kontrolování povinností zaměstnavatelem, nedoceňování práce či častá kritika, zadávání příliš složitých úkolů, přisvojení si práce podřízeného vedoucím, probírání drobných chybek, bezdůvodné vyhrožování výpovědí aj. Šikanou může být též chování označované jako staffing, který je ve své podstatě opakem bossingu, neboť označuje šikanu vedoucího zaměstnance ze strany podřízených. Nejčastěji v tomto případě půjde o spiknutí skupiny podřízených např. proti novému vedoucímu vyznačujícímu se absencí autoritativnosti.

Důsledkem šikany na pracovišti, ať už ve formě mobbingu, bossingu či jiné, je často dobrovolný odchod postiženého zaměstnance, který nevydrží neustálý psychický či fyzický tlak ze strany nadřízeného, kolegů či podřízených, anebo výrazné zhoršení pracovní výkonnosti šikanovaného zaměstnance, které ve svém důsledku také vede k ukončení jeho pracovněprávního vztahu. Mnohdy je pak šikana i příčinou onemocnění (zejména duševního) zaměstnance, který je jejímu vlivu vystaven.

Další díly seriálu Šikana a obtěžování zaměstnanců na pracovišti

  1. Šikana a obtěžování zaměstnanců na pracovišti
  2. Není šikana jako šikana aneb šikana nemusí být vždy diskriminace
  3. Z čeho vyplývá zákaz šikany na pracovišti
  4. Právní prostředky obrany proti šikaně

Vyzkoušejte zdarma kurz Šikana a diskriminace na pracovišti,
stačí se pouze zaregistrovat a okamžitě můžete začít studovat.

Další články z kategorie
Pracovní právo

Compliance a pracovní právo

19.12.2017 Autor: Mgr. Alice Kubíčková, LL. M.

Zpracovávání osobních údajů během pracovního poměru

31.01.2018 Autor: Mgr. Alice Kubíčková, LL. M.; Mgr. Veronika Patáková

Ochrana osobních údajů a sledování zaměstnanců pomocí kamer a GPS ve služební...

14.02.2018 Autor: Mgr. Alice Kubíčková, LL. M.; Mgr. Veronika Patáková

Ochrana osobních údajů a monitoring aktivit zaměstnanců na internetu

23.02.2018 Autor: Mgr. Alice Kubíčková, LL. M.; Mgr. Veronika Patáková

Zpracování osobních údajů po skončení pracovního poměru

07.03.2018 Autor: Mgr. Alice Kubíčková, LL. M.; Mgr. Veronika Patáková